Jihoafrická republika, známá také jako Republika Jižní Afrika, zkráceně JAR nebo Jižní Afrika, je nejjižnější zemí Afriky. S více než 60 miliony obyvatel je 24. nejlidnatější zemí světa a její plocha je 1 221 037 kilometrů čtverečních. Jižní Afrika má tři hlavní města: Pretorii (výkonná moc), Bloemfontein (justice) a Kapské Město (zákonodárná moc). Největším městem je Johannesburg. Přibližně 80 % Jihoafričanů je černošského původu, rozdělených do různých etnických skupin mluvících různými africkými jazyky. Zbytek populace tvoří největší africké komunity evropských, asijských a mnohonárodních předků – je zemí s největším podílem bílého a asijského obyvatelstva v Africe.

Na jihu má 2 798 kilometrů dlouhé pobřeží táhnoucí se podél jižního Atlantiku a Indického oceánu; jejími severními sousedy jsou Namibie, Botswana a Zimbabwe, východní a severovýchodní sousedé jsou Mosambik a Svazijsko. Uvnitř jihoafrického území leží samostatné království Lesotho. Je to nejjižnější země na pevnině Starého světa a nejlidnatější země ležící zcela jižně od rovníku.

Multietnická společnost a jazyky

Jihoafrická republika je multietnická společnost s širokým spektrem kultur, jazyků a náboženství. Pluralitní složení se odráží v ústavou uznaných 11 úředních jazycích, což je čtvrté nejvyšší číslo na světě. Podle sčítání lidu z roku 2011 jsou dvěma nejpoužívanějšími prvními jazyky zuluština (22,7 %) a xhoština (16,0 %). Dva další jazyky evropského původu jsou afrikánština (13,5 %), která se vyvinula z nizozemštiny a slouží jako první jazyk většiny barevných a bílých Jihoafričanů, a angličtina (9,6 %), která odráží dědictví britského kolonialismu a běžně se používá ve veřejném i komerčním životě. Jižní Afrika je jednou z mála zemí v Africe, která nezažila státní převrat, a její demokracie má více než stoletou tradici, ačkoli kvůli rasové segregaci (apartheidu) zavedené roku 1948 byli z demokratického procesu až do roku 1994 vyloučeni černoši. Od té doby je JAR parlamentní demokracií, přičemž důsledky apartheidu v podobě rozdělené společnosti a sociální a ekonomické nerovnosti přetrvávají a jsou předmětem politických a společenských sporů.

Historie a apartheid

Během 20. století se černá většina snažila získat více práv od dominantní bílé menšiny, která hrála významnou roli v nedávné historii a politice země. V roce 1948 zavedla Národní strana apartheid a institucionalizovala rasovou segregaci. Po dlouhém a často násilném boji Afrického národního kongresu (ANC) a dalších aktivistů proti apartheidu uvnitř i vně země začalo od poloviny 80. let rušení diskriminačních zákonů. Od roku 1994 mají všechny etnické a jazykové skupiny politické zastoupení v liberální demokracii, která zahrnuje parlamentní republiku a devět provincií. Jižní Afrika je často nazývána „duhový národ“ kvůli své multikulturní rozmanitosti, zejména po éře apartheidu.

Ekonomika a postavení ve světě

Jihoafrická republika je rozvojovou zemí a je na 113. místě v indexu lidského rozvoje, sedmém nejvyšším v Africe. Světová banka ji klasifikovala jako nově industrializovanou zemi s druhou největší ekonomikou v Africe a 33. největší na světě. Jižní Afrika má také nejvíce památek zařazených na seznam světového dědictví UNESCO v Africe. V mezinárodních záležitostech má status střední mocnosti; udržuje si významný regionální vliv a je členem Společenství národů i skupiny G20. Kriminalita, chudoba a nerovnost však zůstávají všudypřítomné, přičemž zhruba čtvrtina populace je nezaměstnaná a žije z méně než 1,25 amerického dolaru na den.

Geografie a přírodní podmínky

Jihoafrická republika je nejjižnějším státem Afriky s dlouhým pobřežím, které se táhne více než 2 500 km podél dvou oceánů (jižní Atlantik a Indický oceán). Podle demografické ročenky OSN má rozlohu 1 219 912 km2, což ji řadí na 24. místo na světě. Je přibližně stejně velká jako Kolumbie, dvakrát větší než Francie, třikrát větší než Japonsko, čtyřikrát větší než Itálie, pětkrát větší než Spojené království a 15,5× větší než Česká republika. Z Afriky zabírá asi 4 % rozlohy.

Mafadi v Dračích horách je s výškou 3 450 m nejvyšším vrcholem Jižní Afriky. V Dračích horách se také nachází nejvyšší vodopád světa Tugela, který padá z výšky 983 m. S výjimkou ostrovů Prince Edwarda leží země mezi zeměpisnými šířkami 22° a 35° jižní šířky a 16° až 33° východní délky.

Vnitrozemí Jižní Afriky se skládá z rozlehlé, téměř rovné náhorní plošiny s nadmořskou výškou mezi 1 000 a 2 100 m, nejvyšší na východě a mírně se svažující směrem na západ a na sever, méně výrazně pak na jih a jihozápad. Tato náhorní plošina je obklopena Velkým srázem, jehož východní a nejvyšší úsek je známý jako Dračí hory.