Madagaskar (zastarale Malgašsko), plným názvem Madagaskarská republika, je stát nacházející se na stejnojmenném ostrově v Indickém oceánu, při jihovýchodním pobřeží Afriky a na nejbližších přilehlých ostrůvcích. Samotný Madagaskar je největší ostrov v Africe a čtvrtý největší na světě. Mosambický průliv, který je široký 400 km, ho odděluje od nejbližší pevniny (Mosambiku), a díky dlouhodobé izolaci je jeho flóra a fauna z 90 % endemická. V širším okolí Madagaskaru leží řada ostrůvků pod správou Francie (Réunion, Tromelin, Mayotte, Juan da Nova, Bassas da India aj.), na severozápadě ostrovní stát Komory, na severu Seychely a na východě Mauricius.

Geologická historie

Před 170 miliony lety Madagaskar představoval vnitrozemské území superkontinentu Gondwana. Během rozpadu Gondwany se nejprve oddělil od pevniny tvořené Afrikou a Jižní Amerikou společně s Indií a následně i od Austrálie a Antarktidy. Asi před 88 miliony lety v období pozdní křídy se odtrhl od indického subkontinentu Madagaskar. Povrch tvoří náhorní plošina, která se zvolna sklání k západu a příkře spadá na východ k rovnému úzkému pruhu pobřežní nížiny. Na severu ostrova se vypíná vulkanický masiv Tsaratanana nebo Maromokotro (nejvyšší bod státu, 2 876 m n. m). Pozůstatkem sopečné činnosti jsou kráterová jezírka a horká vřídla. Pohoří Ankaratra se nachází ve středu ostrova, jehož nejvyšší vrchol Tsiafajavena dosahuje 2 643 m n. m. Na jihovýchodě leží masiv Andringitra s vrcholem Pic Boby (2 658 m n. m) a na jihozápadě masiv Isalo s národním parkem.

Hydrologie

Ostrov má hustou říční síť. Největší řeky jsou Betsiboka, Mahavavy, Bemarivo, Maevarano, Sofia, Mahajamba, Ikopa, Mangoky, Onilahy a Mangoro na východě. Pobřežní vodní cesta Canal des Pangalane vznikla umělým spojením lagun na východě. Největšími jezery jsou Tsimanampetsotsa, Ihotry, Bemamba, Kinkony a Alaotra.

Flóra a fauna

Rostlinná společenstva na Madagaskaru jsou různorodá díky různým nadmořským výškám. V nejvyšších horách se nacházejí horské louky, zatímco v nížinách rostou tropické deštné pralesy, které čelí těžbě dřeva a hrozí jejich zánik. Místo původních opadavých lesů se zde nacházejí bambusové křoviny. Na jihozápadě, kde je extrémně suché podnebí (350 mm srážek ročně), jsou trnité buše nebo savany. Degradované travnaté porosty jsou označovány jako badland. Najdeme zde také mangrovové porosty.

Madagaskar je známý výskytem sedmi druhů baobabů (Adansonia L.), opadavých stromů s tlustými kmeny a dlanitě složenými listy, které rostou v suchých oblastech. Nejrozšířenější druhy jsou baobab Grandidiérův (jihozápadní Madagaskar) a baobab prstnatý (zavlečený z tropické Afriky).

Klima

Klima ostrova je tropické, ovlivňované východními pasáty. Nejvíce srážek přes 3 000 mm spadne ročně na návětrném východním pobřeží, zatímco ve srážkovém stínu na západě a jihozápadě ostrova spadne méně než 500 mm srážek. Poloostrov Masoala je nazýván „nočníkem Madagaskaru“, protože na něm ročně spadne 4 000–6 000 mm srážek. Západ ostrova je sušší: ročně spadne 500–1 000 mm srážek. Roční teploty na Madagaskaru se pohybují od 20 °C v chladnějším období po 27 °C v teplejším období.