Maroko, oficiálním názvem Marocké království (arabsky المغرب‎, al-Maghrib, francouzsky Royaume du Maroc, berbersky ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je monarchie v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky. Sousedí na východě s Alžírskem, na severu s dvěma španělskými exklávami Ceuta a Melilla a na jihu se sporným územím Západní Sahary, kterou Maroko považuje za svou integrální součást.

Krajina Maroka

Marockou krajinu ovlivňují především tři aspekty: pohoří Atlas, Sahara a atlantické pobřeží. Atlas prochází zemí od jihozápadu (Antiatlas s vrcholy nad 2 500 m n. m.) přes Vysoký Atlas dosahující výšek přes 4 000 m n. m. až k severu (pohoří Rif s vrcholy nad 2 000 m n. m.) a severozápadu země (Střední Atlas s vrcholy přes 3 000 m n. m.), kde prudce padá do Středozemního moře a pokračuje po pobřeží do Alžírska. Vysoký Atlas, nacházející se ve středním Maroku, hostí nejvyšší bod Maroka a celé Severní Afriky – Džabal Tubkal, který dosahuje výšky 4 167 m n. m. Atlantické pobřeží je ploché a zvedá se směrem k vnitrozemí, kde přechází do tabulovité krajiny marocké mesety (kolem 800 m n. m.).

Politický systém

Maroko je podle ústavy konstituční demokratickou a sociální monarchií. Ve skutečnosti má však hlavní vliv na klíčové otázky sám král, který je hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a také duchovní hlavou muslimského obyvatelstva. Král má nejvyšší zákonodárnou moc, protože schvaluje všechny zákony usnesené parlamentem, jmenuje ministry, může rozpustit parlament a vyhlásit výjimečný stav.

Parlament

Marocký jednokomorový parlament má 333 křesel, z nichž dvě třetiny se obsazují přímými volbami na 6 let. Zbylí poslanci jsou delegováni z obecních parlamentů a stavovských organizací. Předseda vlády předsedá parlamentu.

Vojenská služba

V Maroku platí všeobecná vojenská povinnost na 18 měsíců.

Právní systém

Jednotné právo se rozvinulo z francouzských a islámských zákonů. Pod jeden nejvyšší soud spadá devět pracovních soudů a dále provinční a obecní soudy.

Ekonomika

Marocké zemědělství se podílí na HDP mezi 13 a 20 % v závislosti na sklizni a zůstává významným článkem ekonomiky. Přibližně 40–45 % činného obyvatelstva pracuje v zemědělství (průměrný věk zemědělců je přes 50 let a asi 80 % z nich je negramotných). Malorolníci, s plochou půdy do 5 ha, tvoří 67 % zemědělců. Zavlažováno je pouze 15 % z celkové plochy orné půdy.

Hlavní plodiny

Mezi nejdůležitější pěstované plodiny patří subtropické ovoce (55 % všech ovocných sadů připadá na olivovníky, dále datle, citrusy, opuncie), zelenina a obiloviny (ječmen, pšenice, kukuřice). Pěstují se také luštěniny, cukrová řepa, třtina a olejniny (olivy, slunečnice, podzemnice olejná). V jižním Maroku se pěstuje argania spinoza, ze které se získává velmi ceněný arganový olej, využívaný v marocké kuchyni a kosmetice.

Živočišná výroba

Chov suchu odolných zvířat, jako jsou ovce a kozy, převažuje v živočišné výrobě. V poslední době roste i produkce skotu a drůbeže. Počet zvířat v domácích stádech silně závisí na dostupnosti píce, která je ovlivněna srážkami. Produkce mléka je také důležitou součástí marocké kuchyně.