Nigérie, oficiálně Nigerijská federativní republika, je umístěna v západní Africe. Rozkládá se na ploše 923 768 km², což ji činí 31. největší zemí světa. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, a na severu s Nigerem. Jižní hranice je tvořena pobřežím Guinejského zálivu.

S počtem obyvatel 204 milionů (k roku 2020) je to nejlidnatější země Afriky, tvoří pětinu celkové populace kontinentu a je sedmou nejlidnatější zemí světa. Nigérie má třetí největší populaci mladých lidí na světě, po Indii a Číně, s více než 90 miliony obyvatel mladších 18 let. Hlavním městem je Abuja, situována ve středu země. Největší město je přístav Lagos, nyní již více než dvacetimilionová megalopole.

Náboženství a etnické složení

Na severu země převažují muslimové, na jihu křesťané a animisté. Oficiálně je Nigérie sekulární stát. Země je prezidentskou republikou a federací skládající se z 36 států a jednoho federálního území, hlavního města Abuje. Obyvatelstvo tvoří 250 etnických skupin, které mluví více než 250 jazyky, přičemž úředním jazykem je angličtina. Největšími etnickými skupinami jsou Hausové, Igbové a Jorubové.

Historie a kultura

Kultura Nok prokazuje starobylé kořeny nigerijské kultury. V minulosti se na území Nigérie nacházela řada států jako Hauské státy, Oyo, Benin, Songhaj, Kanem, Bornu a Sokoto, které světové dějiny ovlivnily zejména účastí v transatlantickém obchodu s otroky. V 19. století byla země výrazně ovlivněna britskou kolonizací. Nezávislost dosáhla v roce 1960. Občanská válka probíhala mezi lety 1967 a 1970 (známá jako „válka v Biafře“). Poté se střídala demokratická vláda s vojenskými diktaturami, dokud v roce 1999 nedosáhla stabilní demokracie, přičemž prezidentské volby v roce 2011 byly první zcela svobodné a spravedlivé.

Ekonomika

V roce 2014 se Nigérie stala největší africkou ekonomikou, předstihla Jihoafrickou republiku a o rok později se stala 20. největší na světě (HDP v paritě kupní síly). Avšak v indexu lidského rozvoje je až na 152. místě. Nigérie má bohaté zásoby ropy a je pátým největším světovým vývozcem. Denní těžba činí více než 2 miliony barelů. Nigérie je členem OPEC a Commonwealthu a zakládajícím členem Africké unie.

Geografie

Leží ve východní části Západní Afriky na pobřeží Atlantského oceánu v Guinejském zálivu. Na západě hraničí s republikou Benin, na severu s Nigerem, na východě s Kamerunem a Čadem. Řeka Niger protéká zemí a významným přítokem je Benue. Na severovýchodě se nachází Čadské jezero, o které se Nigérie dělí s Nigerem, Čadem a Kamerunem.

Významným prvkem krajiny je široká delta řeky Niger. Vnitrozemí je tvořeno plošinami Hornoguinejského prahu a náhorní plošinou Jos, Udi a Igalo, a vrchovinou Akwa-Orlu. Východní oblasti na hranicích s Kamerunem dominuje Adamauská vysočina s pohořími Mandara, Shebshi a Gotel. Nejvyšším bodem je Chappal Waddi (2 419 m n. m.) v pohoří Shebshi.

Ropa a ekonomika

Podle Mezinárodního měnového fondu byla v roce 2021 nigerijská ekonomika 25. největší na světě, což ji činí druhou největší africkou ekonomikou po Egyptu a největší subsaharskou. Ropa je klíčovou komoditou, země je 6. největším exportérem, přičemž 60 % těžebních polí má licencována společnost Royal Dutch Shell. Bezohledná těžba si vyžádala obrovskou daň, kterou světové státy často ignorují jak politicky, tak mediálně. Od roku 1958, kdy těžba začala, byly zabity tisíce obyvatel, nesouhlasících s devastací přírody a jejich prostoru. Nejhůře dopadli Ogoniové, jejichž vůdci byli popraveni v roce 1995 nigerijskou vládou. V roce 2012 došlo k mimosoudnímu vyrovnání s Royal Dutch Shell ve výši 15,5 milionu dolarů, firma však odmítá jakýkoliv podíl na jejich odsouzení.

Od 70. let se vláda upnula na ropný průmysl, což vedlo k postupnému úpadku dalších výrobních odvětví a zemědělství, činící zemi závislou na dovozu. Mnoho ekonomů vnímá ropnou monokulturu jako nebezpečí do budoucna, byť těžba je stále lukrativní a podporuje růst.