Obecné informace
Dánsko (dánsky Danmark) je severský stát v severní Evropě. Patří k Dánskému království, ústavně unitárnímu státu, zahrnujícímu autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku. Metropolitní část Dánska je nejlidnatější složkou tohoto království. Nejjižnější ze skandinávských zemí, Dánsko, leží jihozápadně a jižně od Švédska, jižně od Norska a severně od Německa, s nímž má jedinou pozemní hranici. Rozkládá se na ploše 42 943 km² a žije zde 5,9 milionu obyvatel. Severní část Jutského poloostrova a souostroví 406 ostrovů tvoří Dánsko, nejlidnatější z těchto ostrovů je Zéland, na kterém se nachází hlavní město Kodaň, dále pak Fyn, Severojutský ostrov a Amager. Dánsko je velmi rovinaté s mírným podnebím. Vykonává hegemonistický vliv v celém Dánském království a přenáší pravomoci k řešení vnitřních záležitostí. Autonomie byla zavedena na Faerských ostrovech v roce 1948 a v roce 1979 i v Grónsku, které získalo další autonomii v roce 2009.
Historie Dánska
Sjednocené Dánské království vzniklo v 8. století jako námořní velmoc v boji o kontrolu Baltského moře. V roce 1397 se spojilo s Norskem a Švédskem do Kalmarské unie, která trvala až do odtržení Švédska v roce 1523. Dánsko-norské království prošlo v 17. století řadou válek, které vedly k dalším územním ztrátám. Vlna nacionalistických hnutí v 19. století byla poražena v prusko-dánské válce v roce 1848. Přijetí dánské ústavy 5. června 1849 ukončilo absolutní monarchii a zavedlo parlamentní systém. Dánsko, které bylo ve druhé polovině 19. století průmyslovým vývozcem zemědělských produktů, zavedlo na počátku 20. století sociální reformy a reformy trhu práce, které vytvořily základ současného modelu sociálního státu a vyspělé smíšené ekonomiky. Během první světové války zůstalo Dánsko neutrální; během druhé světové války byla jeho neutralita porušena rychlou německou invazí v dubnu 1940. V roce 1943 vzniklo hnutí odporu a v roce 1944 vyhlásil nezávislost Island; Dánsko bylo osvobozeno v květnu 1945. V roce 1973 se Dánsko spolu s Grónskem stalo členem Evropské unie, ale vyjednalo si určité výjimky, například zachování vlastní měny, dánské koruny.
Současné Dánsko
Dánsko je vyspělá země s vysokopříjmovou ekonomikou a vysokou životní úrovní. Má 6. nejvyšší index lidského rozvoje na světě. Je zakládajícím členem Severoatlantické aliance, Severské rady, OECD, OBSE a OSN, a je také součástí schengenského prostoru. Udržuje úzké politické, kulturní a jazykové vazby se svými skandinávskými sousedy, přičemž dánština je částečně vzájemně srozumitelná s norštinou i švédštinou.
Ekonomika a zemědělství
Dánsko má moderní tržní hospodářství, technicky vyspělé zemědělství a rozsáhlou vládní sociální politiku. Vyspělost ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou a značnou závislostí na obchodu se zahraničím, s aktivní obchodní bilancí. Nejvíce exportuje do Německa, Švédska, Británie, Nizozemska, Francie, Polska a Itálie. V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou, mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny, brambory a cukrová řepa. Základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže. Dánsko je vedoucím producentem vepřového a největším vývozcem vepřových produktů v EU. Významný je také mořský rybolov.
Průmysl a energetika
Dánsko má malé množství nerostných surovin, těží se černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn. Většina elektráren je tepelných, ale vysoký podíl na výrobě elektrické energie mají větrné elektrárny, přibližně 40 %. Průmysl potravinářský (máslo, sýry), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický jsou významné průmyslové odvětví. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí.