Obecné informace
Země má k roku 2020 5,6 milionu obyvatel, většina z nich žije ve střední a jižní části země a mluví finsky, což je baltofinský jazyk z rodiny uralských jazyků, nepříbuzný se skandinávskými jazyky. Finsko je osmá největší země v Evropě a zároveň nejřídčeji osídlená země v Evropské unii. Je parlamentní republikou, která se skládá z 309 obcí a jednoho autonomního území – Alandských ostrovů. Více než 1,4 milionu lidí žije v metropolitní oblasti Velké Helsinky, která produkuje třetinu hrubého domácího produktu země. Švédština je druhým oficiálním jazykem Finska, především v některých pobřežních oblastech a na Alandech. Na severu země, v Laponsku, je tradičním místem života Sámů, domorodých ugrofinských obyvatel. Velká většina Finů je členem Evangelické luteránské církve.
Historie
Finsko bylo osídleno po skončení poslední doby ledové přibližně kolem roku 9000 př. n. l. Kultury hřebenové keramiky z doby kolem roku 5200 př. n. l. přinesly první hrnčířství, zatímco kultura se šňůrovou keramikou se shoduje se začátkem zemědělství mezi lety 3000 až 2500 př. n. l. Doba bronzová a doba železná byla charakterizována rozsáhlými kontakty s jinými kulturami ve Fennoskandinávii a v Pobaltí. Finsko mělo tehdy tři hlavní kulturní oblasti – Jihozápadní Finsko, Tavastii a Karélii. Od konce 13. století se Finsko postupně stalo součástí Švédska díky severním křížovým výpravám a švédské částečné kolonizaci pobřežního Finska, což se dodnes odráží v rozšíření švédského jazyka a jeho oficiálním postavení.
Autonomie a nezávislost
V roce 1809 bylo Finsko přičleněno do Ruské říše jako autonomní Finské velkoknížectví. V roce 1906 se Finsko stalo prvním evropským státem, který udělil všem dospělým občanům právo volit, a prvním na světě, který dal všem dospělým občanům právo kandidovat do veřejné funkce. Po ruské revoluci v roce 1917 Finsko vyhlásilo nezávislost. V roce 1918 byl rodící se stát rozdělen občanskou válkou; bolševiky podporovaná Rudá garda, podporovaná sovětským Ruskem, bojovala proti Bílé gardě, podporované Německou říší. Po krátkém pokusu o založení království se země stala republikou. Ve druhé světové válce ztratilo ve prospěch Sovětského svazu části Karélie, Sally, Kuusama a Petsama.
Administrativní dělení
Ve Finsku je zaveden několikastupňový systém administrativního dělení území. Základním prvkem je kunta (obec), další úrovní je seutukunta (okres), vyšší stupněm je maakunta (provincie). V roce 2021 bylo ve Finsku 309 obcí, 69 okresů a 19 provincií. Seutukunty a maakunty jsou řízeny členskými obcemi a mají pouze omezené pravomoci. Nad provinciemi figurují úřady aluehallintovirasto (oblastní správní úřad) a elinkeino-, liikenne- ja ympäristökeskus (ely-keskus; centrum pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí). Tyto dva úřady vznikly 1. ledna 2010, kdy nahradily do té doby používaný systém dělení území Finska do 6 krajů.
Alandy a Sámové
Alandy mají rozsáhlou autonomii. Podle mezinárodních dohod a finských zákonů regionální alandská vláda řeší některé záležitosti, které jinak přísluší do pravomocí provincií. Alandy požívají také mnohých výjimek ze zákonodárství Evropské unie. Sámové mají v Laponsku poloautonomní Sámskou domorodou radu pro otázky týkající se jazyka a kultury.
Ekonomika
Finsko patří mezi vysoce industrializované ekonomiky s volným trhem. Na hlavu vyprodukuje zhruba stejně jako Spojené království, Francie, Německo nebo Itálie. Životní standard ve Finsku je vysoký. Mezi klíčové ekonomické sektory se řadí průmyslová výroba, hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví elektroniky a telekomunikací (např. firma Nokia). Důležitost obchodu podtrhuje fakt, že se vyváží téměř třetina HDP. Až na dřevo a několik nerostů závisí hospodářství Finska na dovozu surovin, energie a také některých součástí vyráběného zboží.
Zemědělství a lesnictví
Zemědělství je soběstačné v základních produktech, i když ho omezuje podnebí. Značná část venkovského obyvatelstva pracuje v lesnictví, které patří mezi důležité exportní sektory.
Energie a průmysl
Finsko sází v energetice na jadernou energii. Třetina spotřebované energie pochází z jádra a Finsko plánuje stavbu nových reaktorů, a to na severu země. Ekonomický růst Finska se v posledních letech pohybuje v řádu procent. Rychle se zvětšující integrace se západní Evropou – Finsko bylo jednou z 11 zemí, které v roce 1999 přijaly euro – bude po příští léta finské ekonomice dominovat.
Výzvy průmyslu
V posledních letech byl finský průmysl zasažen slábnoucím postavením kdysi velké firmy Nokia a snižující se poptávkou po dřevě.