Obecné informace
Itálie (italsky Italia), plným názvem Italská republika (italsky Repubblica Italiana), se nachází v jižní a západní Evropě. Leží uprostřed Středozemního moře a tvoří ji Apeninský poloostrov, který je ohraničený Alpami a obklopený několika ostrovy. Itálie hraničí s Francií, Švýcarskem, Rakouskem, Slovinskem a enklávami mikrostátů Vatikán a San Marino. Má územní exklávu ve Švýcarsku (Campione) a souostroví na Africké desce (Pelagické ostrovy).
Rozloha a obyvatelstvo
Itálie má rozlohu 301 340 km² a žije zde téměř 60 milionů obyvatel. Je desátou největší zemí evropského kontinentu podle rozlohy a třetím nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Jejím hlavním a největším městem je Řím.
Historie Apeninského poloostrova
Apeninský poloostrov byl historicky domovem mnoha starověkých národů. Latinské město Řím ve střední Itálii, založené jako království, se stalo republikou, která si podmanila středomoří a po staletí mu vládla jako říše. S rozšířením křesťanství se Řím stal sídlem katolické církve a papežství.
Středověk a renesance
Během raného středověku zažila Itálie pád Západořímské říše a stěhování germánských kmenů. Do 11. století se italské městské státy a námořní republiky rozšířily, což přineslo obnovu prosperity díky obchodu a položilo základy moderního kapitalismu. Italská renesance vzkvétala v 15. a 16. století ve Florencii a rozšířila se do zbytku Evropy. Italští objevitelé také objevili nové cesty na Dálný východ a do Nového světa, čímž pomohli nastolit evropský věk objevů. Staletí rivality a bojů mezi italskými městskými státy však vedla k tomu, že poloostrov byl až do pozdního novověku rozdělen do mnoha států.
Pokles významu
V průběhu 17. a 18. století italský hospodářský a obchodní význam výrazně poklesl.
Sjednocení Itálie
Po staletích politického a územního rozdělení byla Itálie v roce 1861 téměř zcela sjednocena po válkách o nezávislost a Expedici tisíce, čímž vzniklo Italské království. Od konce 19. století do začátku 20. století se Itálie rychle industrializovala, hlavně na severu, a vytvořila koloniální říši, zatímco jih zůstal z velké části chudý a vyloučený z industrializace, což podnítilo vznik rozsáhlé diaspory přistěhovalců v Americe.
Světové války
V letech 1915–1918 se Itálie účastnila první světové války na straně Států dohody proti Ústředním mocnostem. V roce 1922 byla po období krize a zmatků nastolena italská fašistická diktatura. Během druhé světové války byla Itálie nejprve součástí Osy, dokud se nevzdala spojeneckým mocnostem (1940–1943), a poté, protože část jejího území okupovalo nacistické Německo za kolaborace fašistů, spolubojovníkem Spojenců během italského odboje a osvobození Itálie (1943–1945).
Poválečné období
Po skončení války země na základě referenda nahradila monarchii republikou a zažívala dlouhotrvající hospodářský rozmach, až se stala významnou vyspělou ekonomikou.
Ekonomika
Itálie je vysoce rozvinutý průmyslově-zemědělský stát, nejrozvinutější v jižní Evropě. Uvnitř samotného státu je velký rozdíl mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem, což zapříčiňuje i separatistické tendence na severu především v Lombardii (Milán). Převažuje export. Měnou je euro, do roku 2002 platili lirami. Především sever Itálie v čele s regiony Lombardie, Veneto a Piedmont patří k nejbohatším a průmyslově nejrozvinutějších zemí Evropy. Jen tyto tři regiony představují polovinu HDP celé Itálie.
Energetika a zdroje
Itálie má malé zásoby paliv, téměř veškerá se dovážejí. Naopak velký potenciál mají v energetice vodní zdroje. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod. Zemní plyn se v malé míře těží na severu Jaderského moře, na jihu Apenin a na Sicílii. Ropa v ještě menší míře na jihu Sicílie. Stojí zde čtyři jaderné elektrárny (jejich produkce byla pozastavena na základě referenda v roce 1987), v Alpách se nachází mnoho vodních elektráren, poblíž Livorna dokonce jedna geotermická, přesto převažují tepelné. V malé míře se těží i asfalt a hnědé uhlí, přesto je Itálie v současnosti na třetím místě v Evropě ve výrobě oceli. V Itálii jsou významná ložiska mramoru, pyritu, kamenné a draselné soli, síry a rtuti.