Josef Turista

|

9. 5. 2024

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), dříve česky Nizozemí, a někdy nesprávně nazývané podle nejznámější provincie jako Holandsko, je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království. Nachází se v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Na rozloze 41 526 km² žije přibližně 17,6 milionu obyvatel. Hustota zalidnění 408 obyvatel na km² řadí Nizozemsko na 15. místo na světě. Skoro polovina obyvatel žije v konurbaci Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace – Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Amsterdam je oficiálním hlavním městem, ale většinu funkcí hlavního města plní Haag, kde sídlí nizozemský král, parlament a vláda. V Haagu je také Mezinárodní soudní dvůr.

Obyvatelstvo

Většinu obyvatelstva tvoří Nizozemci, ale v zemi žije také původní menšina Frísů. V Nizozemsku žijí také imigranti ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území, jako jsou Surinam, Nizozemské Antily a Indonésie. Další početné komunity jsou z Maroka, jiných arabských zemí, Turecka a mnoha asijských zemí.

Historie

Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Listinou Verlatinghe a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Francie na jeho území ustanovila v letech 1795–1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806–1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřily do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království, které bylo až do roku 1890 spojené personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemsko v podobě, jakou známe dnes.

Politické uspořádání

V současnosti je Nizozemsko konstituční monarchií. Ústavním zákonem z roku 1815 byl zaveden systém dvoukomorového parlamentu. Nizozemská zákonodárná moc (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden) se skládá z dolní (Tweede Kamer der Staten-Generaal) a horní komory (Eerste Kamer der Staten-Generaal).

Vodohospodářství

Nizozemsko je známé svým vodohospodářstvím. Na mnoha místech Severního moře byly zpevněny písečné valy a přesypy, postaveny hráze a odčerpáváním vody vznikla nově získaná území, tzv. poldery. Ve 20. století byly realizovány dva rozsáhlé vodohospodářské projekty – Zuiderzeewerken a Deltawerken. Projekt Zuiderzeewerken (dokončen v roce 1975) spočíval ve vytvoření umělého jezera IJsselmeer pomocí hráze Afsluitdijk a jeho následném částečném vysušení a zapoldrování. Deltawerken je systém hrází v deltě řek Rýn a Máza, který plní protipovodňovou ochranu podstatné části jižního Nizozemska. Tento rozsáhlý projekt byl realizován mezi lety 1953 a 1997.

Ekonomika

Nizozemsko je jednou z nejbohatších zemí na světě a řadí se mezi dvacet největších ekonomik. Země je členem Eurozóny a platí se zde eurem. HDP se pohybuje okolo 38 600 USD na obyvatele. Hlavní obchodní partneři jsou Německo (25,2 %), Belgie (14,6 %), Francie (8,4 %), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (8,9 %) a Itálie (4,6 %). Podle Indexu ekonomické svobody je Nizozemsko osmou nejsvobodnější ekonomikou světa (k roku 2023). Podle globálního indexu inovací je pátou nejinovativnější zemí na světě (k roku 2022). Základem nizozemského hospodářství je průmysl, obchod a doprava, určitou roli hraje i zemědělství.